Patřím do generace X! Spadám tam nejen datem narození, ale po
důkladném prostudování všech možných charakteristik taky svými názory, postoji,
způsobem života apod. Dospěla jsem bez internetu i bez mobilu, do své první
práce jsem nastupovala s pocitem, že tam strávím celý svůj život. Těšit se
celý rok na dva týdny dovolené u moře mi přišlo normální. Od svých nadřízených
jsem vždy očekávala nejen pravidelný plat, ale taky motivaci a případnou
pochvalu za dobře odvedenou práci. Knihy jsem četla pouze tištěné,
v obchodě platila prostě penězi a svého manžela jsem poznala dříve osobně
než na fotce či nějakém internetovém profilu.
A protože moje generace X a
bohužel tedy i já jsem začala stárnout, přišel čas začít kritizovat novou
nastupující generaci. Vždycky se přece
říkalo: „Kam ten svět spěje? Co je to dneska za mládež? To za našich mladých
let přece nebývalo!". A teď to tedy
můžu říkat i já. Jenže pocit začít kritizovat novou generaci se u mě nějak
nedostavil. Ano je sice dost věcí, které mi na
generaci Y vadí. Například mám pocit, že je pro ně důležitější, jak věcí vypadají, než to jaké doopravdy jsou (nebo jsou opravdu
všichni tak dokonalí, jako ukazuje jejich profil na Facebooku?), že jsou často
příliš nad věcí a odmítají trávit tolik času v práci jako jsme trávili my.
Taky mi vadí, jak místo aby šli s kamarády povídat si o životě nad šálkem
voňavé kávy, raději tráví čas v nesmyslných virtuálních kavárnách. A úplně nejvíce mě štve, jak málo tvoří a
moc kopírují. (Dostali jste v práci za úkol zpracovat nový projekt? Jak
snadné, stačí 3 rychlé kroky k vyřešení, Google,CtrlC a CtrlV – a je
hotovo. Vše již přece bylo vymyšleno, napsáno a někam vloženo).
Jo přiznávám, to všechno mi na
generaci Y vadí. Ale přesto všechno se mi nastupující generaci kritizovat
nechce. Naopak musím přiznat, že mě v mnohém inspiruje. Je spousta nových
věcí, které se chci od ní naučit. A nejsou to jenom pořád zmiňované technologie,
se kterými se prostě narodili. Jsou to především jejich postoje.
Moje generace se stále snaží
najít cestu, kde rovnováha mezi soukromým životem a prací je hlavní cíl. Ale
oni to dokážou již na startu! Taky je
s nimi lepší domluva než s mojí generací. Nechtějí konflikty pracovní
ani osobní, nemusí mít vždy poslední slovo, vzájemné domluvy si cení více. Jsou
tolerantnější k názorům jiných,
k menšinám i k rozdílům ve společnosti, odlišnosti jsou pro ně tak
samozřejmé, že na ně netřeba upozorňovat.
Umí si vážit své svobody a přitom respektovat svobodu ostatních. Je toho dost, co se mě na generaci Y
inspiruje. A je toho dost, co chci díky ní změnit! Ale musím si pospíšit, než
svět ovládne generace Z a já budu se svými názory Y zase úplně out!
Autor: Marie Raková
Autor: Marie Raková
Žádné komentáře:
Okomentovat